pondělí 20. listopadu 2017

Pište si - Vílí býlí

Socha, Radomír. Vílí býlí aneb Tajemství kouzelného herbáře. Praha: Portál, 2017. 112 s.

Ne, nebojte se, nejedná se o pravopisné cvičení, ale o pohádkový příběh spisovatele Radomíra Sochy, jež nás zavede do říše bylinkových víl, skřítků a jejich zázračného světa léčivých rostlin.
Holčička Janinka, která žije v domečku se svojí babičkou, jednoho dne najde na půdě starý kouzelný herbář. Když ho otevře, místnost zalije oslnivé světlo. Ze zvědavosti přečte tajné zaříkadlo a… Ve snu se jí zjeví heřmánková víla! A to se teprve začnou se dít věci!
V každé kapitolce Janinka zažívá různá dobrodružství a zároveň se prostřednictvím babičky a bylinkových víl dozvídáme základní informace o devíti léčivých rostlinách, např. k čemu se používají, jaké neduhy léčí, kdy je nejvhodnější je sbírat.
Autor navíc velice vhodně, vědom si současné „nutnosti“ rozvíjet u dětí čtenářskou gramotnost, na konec každé kapitolky zařadil pár kontrolních otázek. Malé čtenáře (a nejen je) tak nenásilnou formou přivádí k tomu, aby s textem dále pracovali a uvědomili si, co se o dané léčivce dozvěděli a zapamatovali. I dospělí si mohou ověřit, jak moc při předčítání dávali pozor. 😊
Podle popsaného postupu v závěrečné kapitole si mohou děti svůj vlastní herbář dokonce i vyrobit.
Když jsem knihou listovala úplně poprvé, naprosto mě uchvátily ilustrace Evy Chupíkové. Její výtvarný rukopis si mě natolik podmanil, že jsem od půvabných bylinkových bytostí a věrných vyobrazení léčivek nemohla odtrhnout oči. Její ilustrace byly skutečným balzámem pro duši.
Velice oceňuji také to, že Radomír Socha záměrně vybral do herbáře takové léčivé rostliny, které běžně rostou kolem domů a v zahradách, a tak si je děti, inspirovány Janinčiným příběhem, mohou samy nasbírat a usušit. Což ostatně v šesté kapitolce potvrdila i sama kopřivová víla: „My víly se snažíme, aby většina léčivých bylin rostla co nejblíže vašich stavení a zahrad.“ (s. 61)

Pohádkový příběh Vílí býlí, jež vydalo nakladatelství Portál, se bude líbit nejen malým a větším čtenářům, svůj okruh nadšenců si najde i mezi dospělými. A myslím si, že takový miniherbář se v žádné pořádné domácí knihovně neztratí!




1 komentář:

  1. Děkuji za pěkné večerní čtení a ukázku nádherných ilustrací. Obojí pohladí člověka na duši. Květa.

    OdpovědětVymazat