Jak na žáky aneb Zvládání náročných situací ve třídě

Tesařová M. a kol. Jak na žáky. Praha: Portál, 2016. 168 s.

Jak na žáky? Pokud někdo znáte univerzální postup, jak zvládat nejrůznější situace ve třídě, sem s ním!

Když jsem coby čerstvá absolventka vysoké školy nastoupila do svého prvního zaměstnání, na druhý stupeň ZŠ, myslela jsem si, nakolik nejsem z filozofické fakulty a pedagogického minima teoreticky vyzbrojena na „opravdový“ život ve škole. Ve svých představách jsem si vysnila třídu, kde žáci budou sedět jako pěny a budou hltat každičké mé slovo. Ouha. Střet s realitou byl pro mě tehdy strašný! Teď už vím, že jsem si místo snění měla raději rovnou naordinovat film Obecná škola.

Naučit se někoho učit, a to se nezmiňuji o šílené administrativě, byl jen zlomek toho, co jsem musela jako začínající učitelka zvládnout. Více mě trápilo, co mám v hodině dělat s neustále vyrušujícím žákem a jeho vulgarismy? Jak na žáka, který nenosí domácí úkoly a neplní si své žákovské povinnosti? Jak oznámit rodičům, že jejich syn propadá z několika předmětů? Jak postupovat při krádeži nějakého předmětu či obnosu peněz? Jak citlivě řešit vztahové problémy ve třídě? JAK?

Škoda že jsem tehdy neměla po ruce příručku Jak na žáky. Určitě by mi tehdy pomohlo, kdybych si mohla přečíst, jak podobné situace řešit a jaké postupy řešení bych mohla zvolit.

Každý pedagog se během své učitelské praxe setká s nejrůznějšími náročnými situacemi. Na světě jich existuje tolik, kolik existuje na světě žáků. Kolektiv autorů proto vybral takové problémy, které se v prostředí českých základních škol (na prvním či druhém stupni) vyskytují nejčastěji, a představil je formou 28 příběhů. Ty byly dále, pro lepší čtenářskou orientaci, rozděleny do pěti větších tematických celků: Jak pracovat s klimatem ve třídě, Jak řešit individuální problémy žáků, Jak začlenit žáka do kolektivu, Jak sdělovat nepříjemné zprávy, Jak zacházet s problémy v rodině.

K přehlednosti a systematičnosti příručky navíc přispívá také to, že jsou jednotlivé kapitoly psány podle stejného schématu: začátek příběhu a nastínění problému, možnosti řešení, analýza jednotlivých možností, závěr příběhu, teoretické okénko ověřené praxí a vztahující se k danému problému.

Vysvětlím vám to konkrétněji např. na tématu Žák vyrušuje při hodinách. Příběh pojednává o žákovi, který v hodinách neustále mluví, i když není tázán, vykřikuje, okřikuje ostatní děti. Líčí se zde nejen jeho výchovné problémy, ale i to, jak jeho jednání ovlivňuje ostatní, co se honí hlavou třídnímu učiteli. Poté je čtenáři předložen výčet možností, jak konkrétní situaci řešit, a zejména rozbor jednotlivých možností, u nichž je upozorněno na jejich výhody či nevýhody. Následuje dokončení příběhu s popisem toho, jak učitel situaci (s využitím jakých postupů) vyřešil. Kapitola je dále doplněna o metodu Čtyři rohy zpětné vazby, která radí, jak efektivně vést s rodiči rozhovor o výchovných problémech žáka.

A jak se mi Jak na žáky četlo? Všechny texty jsou napsány záživně, čtivě, erudovaně a hlavně s výstupem pro praxi. V tom spatřuji její výjimečnost. Pro pedagogy se stává skutečným praktickým pomocníkem.

Na závěr si ještě jednou postesknu, že jsem jako začínající učitelka tuhle příručku neměla. Ušetřila by mě spousty bezesných nocí a nervů. Líbit se bude ale nejen začínajícím učitelům, jistě ji ocení i ti, kteří již nějakou dobu ve školství působí.

Kdy schovat vánoční výzdobu?

Také často uvažujete nad tím, kdy po Vánocích odstrojit vánoční stromeček a kdy schovat vánoční výzdobu? Mnoho lidí se stromečku zbavuje už po Třech králích. Mně je ale každý rok líto, že bych si vůně jehličí a vánoční výzdoby měla užít tak krátkou dobu. A tak uvažuji a přemítám a v duchu si odůvodňuji, proč ještě s odstrojováním počkat...

A hle, letos mě moje máma upozornila na skvělý svátek - na Hromnice. A rázem bylo po vánočním dilematu. V dřívějších dobách na Hromnice, které připadají na 2. února, totiž definitivně končila vánoční doba, sklízely se betlémy a někdy i vánoční stromečky. A lidé netrpělivě začali vyhlížet jaro.

Navíc se věřilo, že kdo bude na Hromnice tancovat, nadávat či vtipkovat, přivolá na sebe neštěstí. A ženy nemohly šít, jinak by jehla mohla přitáhnout blesk, a ten podpálit stavení!

Takže jsem letos bez větších výčitek typu Není to divné, že ještě máme doma Vánoce? odstrojila stromeček až dnes a vánoční výzdobu budu pomaloučku polehoučku schovávat až do 2. února. A z celého sídliště máme stromek u kontejneru prostě jako poslední!😊

Na Hromnice o hodinu více. (Noci se zkracují, dny se prodlužují a blíží se jaro.)

Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.

Zelené Hromnice - bílé Velikonoce.

Na hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.

Na Hromnice - zimy polovice.

Zdroje:
http://tn.nova.cz/clanek/na-hromnice-o-hodinu-vice-proc-se-to-rika-s-casem-to-nesouvisi.html
https://www.ceske-tradice.cz/tradice/zima/hromnice

Hádanky a hříčky nejen se slovíčky

POSPÍŠILOVÁ, Z. Hádanky a hříčky nejen se slovíčky. Praha: Portál, 2015. 104 s.

Pololetní vysvědčení již klepe na dveře a uzavírání známek jakbysmet. Proto bych dnešní příspěvek ráda věnovala všem paním učitelkám, zejména na prvním stupni, a maminkám a tatínkům, kteří již nevědí, jak by zaměstnali hlavy svých dětí a zároveň je hravou formou něco naučili či nějaké učivo zopakovali. Právě pro ně/ pro vás je jako stvořená publikace Zuzany Pospíšilové Hádanky a hříčky nejen se slovíčky (pro děti od 7 do 11 let).

Možná se v duchu ptáte, proč vám doporučuji něco, co bylo vydáno již roku 2015?! A pozor! Jedná se dokonce o třetí vydání, poprvé byly Hádanky a hříčky v nakladatelství Portál vydány roku 2006! Odpověď je prostá. Protože… Ale víte co? Všechno chce svůj čas, takže začneme pěkně popořádku.

Autorka knihu rozdělila do čtyř větších kapitol. V první z nich s názvem Počítání na děti čekají např. hry a hrátky s římskými číslicemi, geometrickými útvary, číselnými řadami, dále číslicové pexeso, šifrované počítání a mnoho dalšího. (Než jsem se pustila do pročítání Hádanek a hříček, dala jsem si závazek, že si všechny zadané úkoly stránku po stránce sama vyzkouším a vypracuji. To jsem si dala! Tedy přesněji ty početní hrátky mi daly! Nad některými zapeklitými úkoly jsem přemýšlela tak, až se mi z mozkových závitů kouřilo! Smekám před malými dětmi! 😊)

Po Počítání vhodně autorka zařadila odlehčující kapitolu Veselé malování, kde vám i dětem ukáže, že namalovat obrázek lze i podle přesného návodu a že způsob, jakým nakreslíte své jméno, o vás mnohé prozradí.

Nejrozsáhlejší kapitolou jsou Hříčky se slovíčky. Jsem moc ráda, že nejvíce prostoru dostala právě čeština. Zdá se mi, že v posledních letech s ní děti stále více bojují a dělají si z ní velkého nepřítele. Zbytečně. Díky nápadům Zuzany Pospíšilové se i takový pravopis, poezie, homonyma, přísloví, zkratky či cizí slova stanou zábavou a učení dětem půjde jedna dvě.

Závěr knihy patří hádankám, a to ne ledajakým. Těšit se můžete např. na hádanky botanické, oblečené, hodinové či dohádanky.

Ač se kapitoly či jednotlivé úkoly věnují věcem různým, jedno mají společné – KREATIVITU a PŘEMÝŠLENÍ. Napomáhají dětem se učivo hravou formou naučit, zopakovat a upevnit, tříbí jazykový cit a cíleně rozvíjí slovní zásobu.

Ale v čem tkví největší kouzlo Hádanek a hříček? Všechny početní úkoly, výtvarné výzvy, jazykové hry a hříčky či hádanky jsou psány ve formě BÁSNIČEK, doplněné úsměvnými ilustracemi a opatřeny, jak jinak, zadáními, co má žáček dělat. Na úplný závěr ještě autorka připojila správná řešení jednotlivých úkolů.

Milé paní učitelky a již ne bezradné maminky a tatínkové, pokud stále ještě váháte, jak sobě i dětem zpříjemnit náročné dny do pololetního vysvědčení, myslím, že Hádanky a hříčky nejen se slovíčky by mohly být tou správnou volbou! 

Nový rok!

Na každém konci je krásné to, že něco nového může začít. Proto nový rok prožijte co nejvíce naplno a třeba se odhodlejte splnit si své dávné sny! Přeji vám ještě jednou co nej rok 2018!

Krásné Vánoce!

Věrní čtenáři, přeji Vám krásné a poklidné vánoční svátky a do nového roku zdraví, štěstí a co nejvíce pěkných zážitků!

Polární pohádka

Krolupperová, Daniela. Polární pohádka. Praha: Portál, 2017. 80 s.

            Milí čtenáři, kdo ještě nevíte, co svým nejmenším nadělit pod vánoční stromeček, měla bych tu pro vás jeden opravdu povedený knižní tip. Jedná se o letošní novinku spisovatelky Daniely Krolupperové, známou tituly Jde sem lesem, Mizící hmyzíci, Zákeřné keře. Řeč bude o knize s ryze zimní náladou Polární pohádka.

             Malá sněhová vločka neposlechne maminku a zatoulá se do údolí, k polární stanici vědců, kteří každou zimu odjíždějí pryč. Silný vítr ji ale odvane na rybářskou loď a ona se musí dostat stůj co stůj zpátky k mamince. Při hledání cesty domů poznává různá místa a seznamuje se s nejroztodivnějšími živočichy, z nichž mnozí zůstanou jejími přáteli.

         Podle nástinu obsahu pohádky by se Vám mohlo zdát, že děj je jednoduchý a přímočarý, zkrátka uzpůsobený nejmenším čtenářům. Nenechte se ale zmást. Daniela Krolupperová promyslela příběh do nejmenších detailů. Do textu nenásilně vnáší lidová rčení, hraje si se slovy (krásným příkladem jsou názvy kapitol Tulení tulení, Lechtiví lachtani). A máme tu také polární lišku...

            Polární liška, jedna z důležitých postav, je jakousi ochránkyní malé vločky. V různých situacích jí mateřsky sděluje životní moudra, rady a pravdy a navádí ji, a nejen ji, nad mnohými věcmi dále přemýšlet.

            Atmosféra textu a jeho celkové ladění mi tak místy připomíná Malého prince. A nyní to nemyslím jako výtku, spíše před autorkou smekám. Málokterá kniha pro děti dnes v sobě ukrývá vyšší smysl, to „něco“, které v sobě už několik desítek let nese právě Malý princ, a co dokáže okouzlit a přitáhnout nejednu generaci čtenářů.

            Pravou polární náladu pohádce zároveň dodávají malebné ilustrace Michaely Bergmannové, jež s příběhem dokonale souzní. A mohu Vám říct, že po přečtení každé stránky neodoláte, zastavíte se a pokocháte se poetickými ilustracemi se zimními motivy.

            Text je navíc vytištěn většími písmeny, akorát tak velkými pro začínající čtenáře. A těm je Polární pohádka primárně určena. Ale…

            Ale úplně nejlépe uděláte, když se se svými dětmi (či vnoučaty) zachumláte pod deku, venku bude právě sněžit, vy si uvaříte voňavý čaj a necháte se společně unášet dobrodružstvími sněhové vločky. Protože nad takové společně strávené chvíle není...

Vykvete?

Dnes další, nově zavedený tradiční zvyk u nás doma. Barborka. Uvidíme, jestli do Vánoc vykvete!

Tzv. barborky, nejčastěji větvičky višní nebo třešní, se řežou 4. prosince, na den sv. Barbory (odtud pojmenování barborka). Starý zvyk říká, že pokud větvičky do Vánoc vykvetou, přinesou do domu štěstí a svobodné dívky se brzy dočkají svatby.