neděle 18. června 2017

To jsem si tak představovala

Píšu po delší pauze. A proto jsem Vám chtěla sofistikovaně napsat o nějaké knize, kterou jsem v poslední době přečetla, třeba o té s názvem Tři maminky a tatínek. Ale chyba lávky...
Dnešní večer jsem měla poměrně přesně naplánovaný. Uspat malého, zašít manželovi triko, vyžehlit hordu prádla (ano, já jsem se na žehlení těšila), dát horkou vanu, nalakovat si nehty a na závěr, jako třešničku na dortu, napsat příspěvek na blog. 
Zádrhel nastal již u bodu USPAT MALÉHO. Což o to, malý usnul již v 19.00. A spal by jistě až do rána, kdyby ho ve 20.00 nevzbudil svým štěkotem z gauče náš pes Antonín!!! (Nechápu, jak by nás z gauče před zlodějem ubránil!) A bylo po spaní. A když se náš desetiměsíční syn takhle večer vzbudí, je to, jako by řádila Černá ruka. Největší legraci spatřoval v pronásledování Antonína...
A závěr? První usnul Antonín, usnul již ve 20.01. Synátor usnul ve 22.00. Já jdu spát s mastnými vlasy a nenalakovanými nehty. Alespoň že u příspěvku na blog můžu odškrtnout splněno. A o nějaké knize někdy příště.



Žádné komentáře:

Okomentovat